Naše novodobá historie se začala psát dnem 1. 7. 2013. Tímto dnem vzniká díky rozhodnutí zřizovatele – města Vítkov – nová škola, ve které jsou spojeny tři bývalé subjekty působící ve Vítkově. Jde o bývalou Základní školu na Komenského ulici 754, Základní školu na Opavské ulici 22 a Gymnázium na Komenského ulici 154.
O historii jednotlivých vzdělávacích institucí si můžete přečíst níže.
Základní škola na Komenského ulici 754
Na počátku školního roku 1945/1946 byla obnovena Masarykova měšťanská škola ve Vítkově, stav žactva po zápise byl 98, vyučovalo se ve čtyřech třídách. Za války byla budova školy využívána jako vojenský lazaret, proto byly nutné velké úpravy. Školní obvod zahrnoval tyto obce: Vítkov, Prostřední Dvůr, Nýtek, Veselka, Annina Dolina, Lhotka, Dolní Vikštejn, Klokočov, Čermná, Nové Těchanovice a část obce Větřkovice.
Ve školním roce 1948/1949 měla škola již 308 žáků (76 % přistěhovalců), osm pedagogů, vyučovalo se v šesti třídách. O prázdninách byla budova školy pronajata Ústřední péči o mládež v Ostravě, která ji použila pro prázdninovou ozdravovnu ostravských dětí.
Ve školním roce 1950/1951 vstoupil v platnost nový školní řád. Ve čtvrtých třídách se poprvé konaly veřejné závěrečné zkoušky s pohovory se žáky a jejich rodiči o dalším pracovním zařazení.
Ve školním roce 1951/1952 už bylo zapsáno 491 žáků, vyučovalo 25 pedagogů v patnácti třídách. Byly zřízeny zvláštní třídy pro řecké a makedonské děti z dětského domova v Klokočově. V tomto školním roce byla zkrácena vyučovací hodina z 50 na 45 minut.
Dne 30. července 1953 vstoupil v platnost Nový školský zákon, který v tehdejším okresním městě Vítkově umožnil zřízení Jedenáctileté střední školy. Byla to v okrese první škola třetího stupně, která připravovala žáky pro život se středoškolským vzděláním a ke studiu na vysoké škole.
Ve školním roce 1955/1956 měla škola plných jedenáct ročníků, a také proběhly první maturitní zkoušky. Bylo zapsáno 522 žáků.
Od 1. ledna 1961 naše škola nese název ZDŠ (Základní devítiletá škola) a SVVŠ (Střední všeobecně vzdělávací škola). Základní povinné vzdělání je devítileté pro všechny děti.
Od 1. září 1961 byla zřízena jedna třída Zvláštní školy. Na ZDŠ bylo zapsáno 438 žáků a na SVVŠ 87 žáků. V tomto roce se stabilizoval učitelský sbor, který byl do této doby velmi nestabilní, z důvodu velké migrace učitelů.
Dne 1. září 1964 došlo ke změně organizace školy a jejího obvodu. Škola byla rozdělena na ZDŠ a SVVŠ. Poněvadž stávající budova oběma školám nedostačovala, byla pro žáky 1. – 5. ročníku pronajata budova Domova mládeže n. p. Hedva na Těchanovické ulici. Žáci těchto ročníků měli směnné vyučování, docházeli do Školní družiny na Hřbitovní ulici a do školní jídelny, která byla v suterénu budovy na Komenského ulici.
Ve školním roce 1971/1972 byl tento neutěšený stav školy částečně vyřešen otevřením nové školní jídelny a školní družiny umístěné vedle budovy školy.
Školní rok 1976/1977 byl zahájen mimořádně slavnostně za přítomnosti zástupců města a zástupců z podniku VAKUS. Byla otevřena nová přístavba zdejší školy, která byla provedena za jeden rok nákladem 8 000 000 Kčs. V budově bylo deset učeben, osm kabinetů, velký šatnový prostor a příslušenství.
Ve školním roce 1982/1983 byla zavedena osmiletá povinná školní docházka a název školy byl změněn na ZŠ (Základní škola).
Ve školním roce 1984/1985 bylo zapsáno 467 žáků. Deset učeben v nové přístavbě školy bylo nedostačujících, proto dvě třídy žáků dojížděly autobusovou linkou do Klokočova, jedna třída se vyučovala v budově Gymnázia a tři třídy v budově školní družiny, dílny školy byly zcela nevyhovující (umístěny v suterénu Gymnázia), tělocvična patřila Gymnáziu, práce dívek se vyučovaly na ZŠ na Opavské ulici. Škola velmi trpí značným roztříštěním učeben, a proto bylo rozhodnuto zahájit stavbu nového školního pavilonu.
Ve školním roce 1986/1987 byla budova školy předána Gymnáziu, přístavba se tedy stala hlavní budovou ZŠ. 3. června 1987 začala výstavba nového školního pavilonu.
Nový moderní pavilon byl škole předán 4. září 1989. Jeho hodnota byla 7 147 000 Kčs. V nové budově bylo sedm tříd – dvě odborné učebny pro přírodopis, fyziku a chemii, učebna pro výuku výtvarné výchovy, literární výchovy, jazyková učebna a 2 odborné učebny pracovního vyučování. Všechny jsou propojeny kabinety. Tímto byl vyřešen pro další léta problém s nedostatkem učeben a ostatních prostor školy. Ve školním roce 1989/1990 měla škola 427 žáků, z toho dojíždělo z okolních vesnic 92 žáků.
Ve školním roce 1990/1991 dochází k dílčím úpravám paragrafů Školského zákona, zřizují se deváté třídy. Jeden devátý ročník pro celou oblast Vítkovska je na naší škole, dojížděli zde žáci z Budišova nad Budišovkou, Březové a Melče.
Škola získala právní subjektivitu 1. ledna 2000, a stala se tak příspěvkovou organizací. Všichni dosavadní pracovníci se stali zaměstnanci školy. Škola má 371 žáků, 17 tříd, výuku zajišťovalo 22 pedagogických pracovníků a 5 pedagogů s částečným úvazkem.
Základní škola na Opavské ulici 22
Budova školy byla postavena ve dvou etapách. Přední část dvoupatrového objektu byla stavěna v letech 1875-1876 nákladem 52.000 zlatých rakouské měny stavitelem Kabellou. Sídlila tu původně obecná a měšťanská německá škola. Pro veliký počet dětí došlo k rozšíření této školy. Přístavbu provedl roku 1900 vítkovský stavitel Julius Dittel za 64.136,- rakouských korun. Před školou byla roku 1924 postavena mramorová socha švýcarského pedagoga Jana Jindřicha Pestalozziho, dílo akademického sochaře Josefa Obetka, vystřídala tak původní sochu Josefa II. z roku 1886.
Po vzniku ČSR roku 1918 zaznamenal Vítkov příliv českého obyvatelstva. Roku 1923 byla otevřena česká menšinová škola – mateřská a obecná škola byly prozatímně umístěny v domě Karla Malchera, pro českou měšťanskou školu byly opatřeny místnosti v budově německé obecné a měšťanské školy.
Roku 1929 postavil stát v německém Vítkově českou obecnou a měšťanskou školu (dnes na Komenského ulici) a čeští žáci se přestěhovali do vlastní budovy.
Po skončení 2. sv. války a odsunu Němců nastal příliv českého obyvatelstva. Ve školním roce 1946/47 se stala škola na Opavské ulici českou obecnou školou – do července 1946 sloužila jako odsunové středisko pro Němce.
K 1. září bylo připraveno 7 učeben pro 208 žáků. Škola byla pětitřídní, řídícím učitelem byl Augustin Kocián, který funkci ředitele vykonával do roku 1953. Mezi první učitele patřili – Emilie Bílková, Jiřina Nosková, Jarmila Tučková, Jarmila Davidová, Olga Rečková, Jaroslav Reček, Josef Rotter. Ve škole začal působit pěvecký sbor, hrálo se divadlo.
Od roku 1949 do roku 1960 byl Vítkov okresním městem. Již koncem roku 1948 zabral ONV ve Vítkově přední část budovy školy na Opavské ulici pro své kanceláře. Národní a později Osmiletá střední škola tak velmi postrádala prostory pro vyučování. Teprve po dostavbě ústřední budovy úřadů v roce 1959 byla tato část budovy opět uvolněna pro potřeby školství.
V polovině 50. let byly na škole vyučovány řecké děti, které byly dočasně umístěny v dětském domově v Klokočově.
V 60. letech byla provedena generální oprava školy: výměna oken, dveří, elektroinstalace, položení parket, úpravy šaten, výstavba kotelny ÚT, výměna střešní krytiny.
Revoluce v roce 1989 přinesla zásadní změny i v našem školství. Škola se po mnoha letech přihlásila k odkazu svého bývalého žáka Jana Zajíce, který dne 25.2.1969 obětoval na protest proti okupaci republiky vojsky Varšavské smlouvy svůj život. Jeho pohřeb byl vypraven 2.3.1969 z budovy školy, v roce 1991 pak byla na škole slavnostně odhalena busta Jana Zajíce, dílo architekta Gottharda Jandy. V roce 1992 vzniká při škole Nadace Ceny Jana Zajíce.
V roce 2000 byla po zdlouhavých jednáních provedena oprava fasády školy.
Ve školním roce 2006/07 škola oslavila své 130. výročí od svého založení. V témže roce došlo k výměně oken a k mnoha úpravám v interiéru školy – výměna umývadel, vodovodních bateriií a obkladů ve všech třídách, rekonstrukce učebny zeměpisu, cizích jazyků, počítačů a učebny 1. třídy.
V následujících letech docházelo k mohutným změnám ve vybavení školy a k postupným rekonstrukcím dalších učeben. Vznikla nová multimediální učebna s interaktivní tabulí a ozvučením, místnost školního informačního centra, došlo k celkové rekonstrukci počítačové sítě školy a učebny výuky informatiky, včetně nového vybavení a k rekonstrukcím několika dalších tříd a přebudování části školního pozemku na zelenou učebnu. Svoji činnost zahájil také školní klub.
Na začátku školního roku 2011-2012 škola oslavila 135. výročí svého založení a při této příležitosti bylo žákům předáno několik „dárků“. Tím nejviditelnějším je nově rekonstruované školní sportovní hřiště s umělým povrchem, které navazuje na již dříve přebudovaný pozemek. Součástí hřiště jsou také odpočinkové a relaxační zóny v celém okolí školy. V interiéru došlo k další rekonstrukci a žáci tak mohou naplno využívat nové učebny výtvarné výchovy a přírodopisu, z nichž každá je vybavena desíti počítači a interaktivním projektorem.
Gymnázium Vítkov
Historie vítkovské střední školy se začala psát rokem 1953 a za šedesát let jejího trvání se v jejích lavicích vystřídala slušná řádka studentů. V průběhu její existence se střídaly doby relativně klidné s dobami, kdy sama existence školy visela na vlásku.
Celé české školství procházelo po válce nelehkým obdobím. Druhá světová válka poznamenala těžce naši ekonomiku a na školství nebylo dost finančních prostředků. Proto byla zrušena osmiletá klasická a reálná gymnázia a vytvořeny jedenáctileté střední školy s osmiletou povinnou školní docházkou a tříletou střední školou zakončenou maturitní zkouškou.
Slavnostní otevření školy proběhlo dne 1. září 1953. Škola zahajovala jako neúplná jedenáctiletá střední škola. Do IX. třídy nastoupilo 35 žáků. Ve Vítkově tak byla zřízena střední škola, která zde dosud chyběla. Jedenáctiletá střední škola se na úplný počet tříd doplňovala postupně, takže první maturity proběhly v roce 1956.
Další reorganizace proběhla v roce 1960, kdy bylo základní vzdělání prodlouženo na devět let. Na ně navazovaly tři ročníky střední školy, ve kterých si studenti mohli zvolit přírodovědné nebo humanitní zaměření. Následně došlo k oddělení základních devítiletých škol od všeobecně vzdělávacích středních škol. V souvislosti s úpravou sítě středních škol dochází ke zrušení SVVŠ v Odrách a k přechodu studentů i pedagogů do Vítkova.
V květnu 1965 proběhlo přijímací řízení do prvních ročníků SVVŠ. Proběhla však i další změna týkající se zavedení předmětu základy výroby, které se orientovalo na strojírenství a zemědělství. O tento typ studia však nebyl zájem a počet tříd začal klesat. S přijetím projektu čtyřletého gymnázia nechtěl souhlasit Krajský národní výbor v Ostravě a trval na zachování SVVŠ. Vznik gymnázia muselo vybojovat tehdejší vedení školy, ale i města, zástupci rodičů i ředitelé okolních škol. Od roku 1967 začal přechod ke čtyřletému studiu gymnaziálního typu.
V 70. letech dochází ke stabilizaci profesorského sboru, zlepšilo se materiální vybavení školy a byly doplněny sbírky jednotlivých kabinetů. Počet studentů se zdvojnásobil. Ve školním roce 1981/82 se vyučovalo ve třech třídách 1. ročníků ovšem pouze přírodovědné zaměření. Humanitní zaměření studia bylo už během 70. let omezeno a zrušeno. Zato se znova začalo vyučovat předmětu základy výroby a odborné přípravy. Teprve sametová revoluce definitivně zastavila tento trend. Navíc otevřela možnost obnovit studium na víceletém gymnáziu. Sedmileté gymnázium bylo otevřeno 1992/93 a osmileté ve školním roce 1996/97.
Na počátku 21. století nabízelo vítkovské gymnázium studium čtyřleté i osmileté. Bohužel životní styl mladé generace se po sametové revoluci radikálně změnil. Mladí lidé nespěchají se vstupem do manželství, ženy odkládají mateřství na pozdější dobu. Postupné snižování počtu dětí chtěli krajští úředníci řešit sloučením gymnázia se Střední odbornou školou ve Vítkově-Podhradí. Se sloučením nesouhlasilo vedení gymnázia ani jeho pedagogičtí pracovníci. Po složitém jednání všech zainteresovaných stran převzalo od 1. 7. 2013 zřizovatelské funkce gymnázia město Vítkov. Následně došlo ke sloučení vítkovských základních škol a gymnázia. Vzniklý subjekt byl pojmenován Základní škola a gymnázium Vítkov, příspěvková organizace.