Jak jsme jeli na Hukvaldy a měli tam hezký den

Hrad Hukvaldy a okolní příroda. Takový byl cíl exkurze, kterou jsme absolvovali ve středu 17. dubna 2024.

Navzdory chladnému a deštivému počasí jsme zdolali kopcovitý terén až k samotnému hradu, o němž turistické příručky hovoří jako o nejrozsáhlejším hradu na Moravě. Naše putování vedlo mj. okolo historické hradní obory, v níž jsme zahlédli stádo daňků a muflonů.

Cesta stoupala lesem, který je výjimečný skupinou sedmi buků lesních. Jejich obnažené kořeny vystupují vlivem půdní eroze na povrch a dosahují až osmi metrů. Buky jsou staré přibližně 150 let.

Opomenout nelze ani bludný balvan s bronzovou sochou lišky Bystroušky. Dílo je vzpomínkou na hukvaldského rodáka Leoše Janáčka a na první zdejší provedení jeho opery Příhody lišky Bystroušky.  

A protože pověst praví, že při pohlazení liščina zlatého ocasu se do roka vyplní vaše tajné přání, nemohli jsme lišku Bystroušku jen tak bez kontaktu minout.  

V liduprázdném podhradí jsme se pak zahřáli v místní kavárně a restauraci, kde z nás měli hoteliéři zjevnou radost, protože jsme byli téměř jedinými hosty.  

Déšť, který náš autobus doprovázel na zpáteční cestě do Vítkova, už nikomu z nás nevadil.  Byl to hezký den, leccos nového jsme se dozvěděli, měli jsme také čas si spolu popovídat mimo školní lavice.

Za to všechno chceme poděkovat paní učitelce Mileně Mačákové, která exkurzi zrealizovala a se svou třídou 3. G nás vzala s sebou. Děkujeme.

studentky a studenti 6. G