Když se dějepis potká s výtvarkou

V pátek 23. října jsme se s žáky vydali o několik tisíc let zpátky v čase. Dějepis a výtvarná výchova tentokrát spojily své síly a během společné hodiny jsme se zaměřili na pravěké umění. A protože o pravěku se nemusí jen vyprávět, rozhodli jsme se některé činnosti našich dávných předků také vyzkoušet.

Hned na začátku čekalo žáky překvapení. Jedna z vyučujících totiž dorazila v kostýmu pračlověka! O pravěkou atmosféru tak bylo postaráno a mohli jsme se pustit do práce.

Nejprve se slova ujaly dvě žákyně, které si připravily prezentaci o slavné Věstonické venuši. Přiblížily nám tak jednu z nejznámějších pravěkých sošek a společně jsme si připomněli, že pravěké umění nebylo jen otázkou krásy, ale mělo pro tehdejší lidi i hlubší význam.

Poté už přišla řada na samotné tvoření. Žáci se proměnili v pravěké malíře a společně vytvářeli jeskynní malbu. Skutečnou jeskyni jsme sice neměli, ale velký arch papíru nám posloužil stejně dobře. A tak vznikala společná malba inspirovaná tvorbou pravěkých lidí.

Další aktivitou bylo tvoření z modelovací hmoty. Žáci do ní otiskovali mušle nejrůznějších tvarů a velikostí a vytvářeli tak otisky připomínající zkameněliny. Hotové výrobky doplnili otvorem, aby si je po zaschnutí mohli zavěsit na krk. Někteří se pustili i do náročnějšího modelování a pokusili se vytvořit vlastní Věstonickou venuši.

Naše společná hodina ukázala, že pravěk nemusí být jen o letopočtech a obrázcích v učebnici. A jak se ukázalo, k tomu, aby se člověk stal na chvíli pravěkým umělcem, nepotřebuje ani jeskyni, ani mamuta. Stačí trocha fantazie a chuť tvořit!

Mgr. Veronika Trlicová, Mgr. Terezie Šímová